Památky kolem středního toku Vltavy

BRDY Vltava

Hříměždice

GPS lokace 49°41’26’’N 14°17’05’’E

Oficiální web: http://hrimezdice.cz
Tel: 318 595 714, 318 588 379
Místní části: Hříměždice, Háje, Vestec

 


Hřiměždice se nacházejí na levém břehu Slapské přehrady, asi 16 km jv. Od Dobříše, na místě
osídlení z mladší doby kamenné. Archeologové tu objevili i pohřebiště lidu knovízské kultury
z mladší doby bronzové. První zmínka o obci pochází z roku 1625, kdy patřila ke Kamýku. Počátkem
18. století ji koupil rytíř Adam z Mateřova a učinil ji střediskem drobného statku. Buď on,
nebo jeden z jeho nástupců, jimiž byli Vítek ze Salzbergu a Josef z Fliegelsfeldu, vybudoval ve vsi
zámek ve stylu klasicistního baroka, uváděný poprvé v r. 1788.

Velmi známý byl i zdejší pivovar na začátku 20. století na místech dnešní „dolní“ hospody, zámečku a přilehlých pozemků. Dlouhou dobu byl majitelem pan František Wanka, jehož rodině patřily Hřiměždice od roku 1860. Název vznikl od tehdejšího zakladatele obce pana Hřiměždy. V historických mapách můžeme objevit název Wermierzitz/Verměřice, tento název byl zaveden Němci za druhé světové války, protože název Hřiměždice bylo pro okupanty těžké vyslovit. V roce 1887 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů, který funguje do dnešní doby společně s dalšími dobrovolnými organizacemi jako je místní fotbalový klub TJ Vltavan Hřiměždice. Místní lom, (nebo-li bývalý Kujalův lom - pan Kujala kdysi vlastnil mnoho okolních lomů, včetně toho hřiměždického) je v dnešní době nejvíce znám od roku 1999 pořádáním každoročních skoků do vody pod názvem High jump, na této akci se skáče z 10 či 16 metrové výšky a z pětimetrové houpačky. Tento lom byl kdysi hojně využíván jako výcvikové středisko pro armádu. Dosud je po vojácích používán železný ponton, který slouží pro pohodlnější sestup do vody. Ještě na konci a v průběhu devadesátých let stával na místě dnešní obří houpačky zelený vrtulník, spíše jenom jeho hlavní část trupu, tento trup byl zavěšen na speciálním otáčivém jeřábu. Při výcviku se za pomoci jeřábu vrtulník přesunul nad vodu a poté mohli vojenští potápěči vyskakovat s kompletní výstrojí z vrtulníku z pěti metrové výšky do vody. Dodnes jsou v lomu pozůstatky po těžbě žuly, dochoval se důlní vozík, který je potopený cca 3 metry hluboko, postupem času koroze dokázala ulomit z hřídele vozíku jedno pojezdové kolo. Před napuštěním Slapské přehrady se těžila žula také i v lomu Na plachtě, v blízkosti lomu stával i rodinný dům. Lom se nacházel u Vltavy naproti dnešním Bučilům (zde byly známé i legendární Bučilské proudy z éry vorařů). Po 100% napuštění přehrady se tento lom celý zatopil, dnes jako vzpomínka na těžbu žuly nám připomene maximálně vyčnívající žulový ostrůvek se stromem. Od tohoto lomu proti směru proudu se využívá lezecká skála. Další zajímavostí je i fakt, že nedaleko za dnešním známým lomem, se nalézá další lom a to Hájkův. Je bez vody, takže jeho sláva nikdy nebude tak dominantní jako u nejznámějšího místního lomu Na plachtě.

KULTURNÍ PAMÁTKY

Kostel svaté Anny

Pochází z roku 1797 a stojí na návsi na místě původní kaple. Je po celkové rekonstrukci omítky v 90. letech minulého století. Následně v roce 2008 byla položena komplet nová střecha včetně nových okapů. V průčelí hranolové věže je socha sv. Anny. Za kostelem se přes místní potok klene barokní můstek se sochou sv. Jana Nepomuckého.

 

 

Zámeček

Pochází ze začátku 18. století, postaven byl ve stylu klasicistního baroka, v písemných zmínkách zmíněn v roce 1788. V 60. letech minulého století byl využíván jako sirotčinec. Jak se žilo v tomto sirotčinci se můžeme dočíst v knize od Jiřího Rezka Z(a)tracení parchanti. Po zrušení sirotčince zde byly uchovány dřevěné loutky, které sem byly převezeny z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea. V roce 1945 byla ze zámečku odstraněna věž s hodinami.

DALŠÍ PAMÁTKY:

Socha sv. Jana Nepomuckého – na mostu přes potok protékající obcí

Lomy


PASSPORTY:

Po kliknutí na kartu se Vám zobrazí informace v PDF dokumentu, který si můžete uložit do počítače, nebo vytisknout.